|
|
Prevence onemocnění zdravým životním stylem
Hošková, Kristýna ; Baďurová, Ivana (oponent) ; Škapa, Stanislav (vedoucí práce)
Obsahem bakalářské práce je výzkum životního stylu pracujících občanů České republiky. V práci jsou popsány principy zdravého životního stylu, nejčastější infekční i neinfekční onemocnění vznikající v důsledku nedodržování těchto principů. Na základě dotazníkového šetření je navržen nový preventivní program pro zdravotní pojišťovny, který je zaměřen na pravidelnou prevenci.
|
|
| |
|
|
Výživa a suplementace ve fitness a kulturistice
Havlová, Ivona ; Kimmer, David (vedoucí práce) ; Šimková, Simona (oponent)
Výživa a suplementace ve fitness a kulturistice Abstrakt Téma diplomové práce je "Výživa a suplementace ve fitness a kulturistice". Fitness je stále více oblíbené a stává se celosvětovým byznysem. Víc než k jiným sportům, se mladí přiklánějí právě k posilovnám. Výhodou je, že pokud je člověk zdravý, tento sport není věkově nijak omezen. Setkáme se s mladými jedinci kolem 15 let, ale i s řadou seniorů přes 65 let. Empirická část práce byla uskutečněna pomocí kvalitativní metody. Informanti byli získáni pomocí metody sněhová koule, kdy jeden informant odkáže na dalšího. Získali jsme 28 informantů, kteří byli rozděleni na dvě skupiny: kondiční cvičenci a kulturisti, jejichž charakteristika je vysvětlena v kapitole Operacionalizace. Se všemi byl proveden semistrukturovaný rozhovor. Každý z informantů nám poskytl třídenní jídelníček. Cíli práce bylo zmapovat stravovací návyky a nejčastěji užívané diety u kondičních cvičenců a u kulturistů a zmapovat nejčastěji užívané suplementy. V praktické části práce jsme se snažili zjistit, jaké jsou nejčastěji užívané diety ve fitness a jaké jsou nejčastěji užívané suplementy. Zjistili jsme, že nejvíce užívaná dieta je vysokoproteinová, vysokosacharidová a zároveň nízkotuková, což některé studie označují jako typickou dietu kulturistů. Je používána i mezi pokročilými...
|
|
|
Doplňky stravy při silových sportech
KLEČKA, Jan
V této bakalářské práci s tématem Doplňky stravy při silových sportech jsem se zabýval tím, jestli vrcholoví sportovci dokážou přijmout dostatečné množství živin i bez doplňků stravy a jaké druhy doplňků stravy užívají siloví sportovci. Respondenty jsem si zvolil z tří odvětví silových sportů, těmi sporty jsou silový trojboj, strongman sport a vzpírání. Jedná se o přední sportovce v těchto odvětvích v České republice a jsou mi schopni nastínit téma užívání doplňků stravy. Teoretická část je zaměřena na výživu sportovců. V jednotlivých částech jsem se zabýval popsáním silových sportů, včetně historie silových sportů, dále jsem se zabýval makronutrienty, mikronutrienty a také problematikou doplňků stravy, kde jsem popsal historii doplňků stravy a dále jejich rozdělení. V teoretické části jsem čerpal z knih a odborných časopisů. Pro praktickou část práce jsem si stanovil tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat jaké druhy doplňků stravy používají siloví sportovci, druhým cílem bylo zmapovat jaké množství doplňků stravy používají siloví sportovci a třetím cílem bylo zjistit, jestli běžná a plnohodnotná strava zajišťuje potřebné množství energie a jednotlivých živin. Na mém výzkumu se podílelo deset sportovců, 9 mužů a 1 žena. Data jsem od nich získal pomocí polostrukturovaného rozhovoru a ze záznamu jejich jídelníčku. Z výsledků vyplývá, že respondenti užívají 10 druhů doplňků stravy a 6 z 10 respondentů je schopno přijmout dostatečné množství energie z běžné stravy. Z analýzy jídelníčku vyplývá, že respondenti preferují stravu s vyšším obsahem tuků a bílkovin na úkor sacharidů, kdy větší zastoupení tuků v jídelníčku snižuje objem stravy potřebný k naplnění energetické potřeby respondentů. Také lze zpozorovat, že respondenti příliš nekladou důraz na příjem vlákniny.
|
|
|
Příjem D vitaminu u dětí staršího školního věku
SALZEROVÁ, Eliška
Nejnovější vědecké poznatky hovoří o dalekosáhlém významu vitaminu D v oblasti našeho zdraví. Je známo, že vitamin D významně ovlivňuje metabolismus vápníku, avšak nově vychází na povrch i důkazy o jeho pozitivních účincích nejen na imunitní systém. Dále ovlivňuje i správný růst a vývoj dítěte, činnost nervového systému a tvorbu a růst nervových buněk. Až 60 % evropské dětské populace trpí nedostatkem vitaminu D. Důvodem tohoto nedostatku může být nízký příjem potravin s obsahem vitaminu D a nedostatečný pobyt na slunci. Pro bakalářskou práci jsem si zvolila čtyři cíle. Prvním cílem je zjistit, jaké množství vitaminu D přijímají děti staršího školního věku perorálně. Druhým cílem je zjistit význam suplementace pro perorální příjem vitaminu D u dětí staršího školního věku. Třetím cílem je zjistit, jaké množství produktů s obsahem vitaminu D mají děti staršího školního věku běžně ve stravě. Posledním cílem je zjistit, kolik procent z doporučené denní dávky vitaminu D přijímají děti staršího školního věku ze stravy. Jako způsob dosažení výsledků byla zvolena metoda kvantitativně-kvalitativní. Výzkumný soubor tvořilo 20 dětí staršího školního věku z Písku a okolí. Pro výzkumné šetření jsem použila dotazníky a sedmidenní jídelníčky. Pomocí dotazníků jsem zjišťovala počet produktů s obsahem vitaminu D, který respondent za týden běžně zkonzumoval a údaj, zda dotyčný suplementoval. Potraviny uvedené v jídelníčcích byly vloženy do programu Nutriservis, který vypočítával obsah vitaminu D v mikrogramech ze zadaných potravin za den a celkem za týden. Následně jsem pomocí týdenního příjmu vitaminu D počítala, kolik procent z perorální doporučené týdenní dávky respondenti přijímají. Pokud respondent suplementoval, přičetla jsem k této dávce hodnotu suplementace a opět počítala procentuální zastoupení přijatého vitaminu D z perorální doporučené týdenní dávky. Na základě výsledků z dotazníků jsem dospěla ke zjištění, že z produktů, které obsahují vitamin D děti staršího školního věku, preferují mléko či mléčné výrobky a vejce. Dalším často konzumovaným produktem byly rostlinné oleje. Ryby se v jídelníčcích objevovaly 1-2× týdně. Játra téměř polovina respondentů vůbec nekonzumovala. Z výsledků dosažených pomocí jídelníčků vyšlo najevo, že suplementace je klíčová pro naplnění perorální doporučené týdenní dávky, neboť bez současně probíhající každodenní suplementace by žádný respondent nenaplnil perorální doporučenou týdenní dávku. U suplementujících respondentů byla suplementace úspěšná ze 75 %. Perorální doporučenou týdenní dávku naplnilo šest z osmi suplementujících respondentů. Z výsledků vyplývá, že je nutné zvýšit gramotnost dětí a rodičů zaměřenou na příjem D vitaminu.
|
|
|
Příjem D vitaminu u dětí mladšího školního věku
PAVLÍČKOVÁ, Adéla
Vitamin D je nedílnou složkou našeho jídelníčku. Je velmi důležitý pro správný růst a vývoj dítěte, nepodílí se jen na růstu a vývoji kostí, ovlivňuje i činnost nervového systému, tvorbu a růst nervových buněk a imunitní systém. V současné době trpí nedostatkem tohoto vitaminu více než 60 % dětí v Evropě. Nedostatečná konzumace zdrojů vitaminu D z živočišných produktů může být příčinou nedostatku u této skupiny osob. Až 90 % vitaminu D přijímá člověk ze slunečního záření, proto příčinou nedostatku u dnešních dětí může být i méně častý pobyt venku. Pro mou bakalářskou práci jsem si zvolila 4 cíle. Prvním cílem je zjistit, jaké množství vitaminu D přijímají děti mladšího školního věku perorálně. Jako druhý cíl jsem si stanovila zjistit význam suplementace pro perorální příjem vitaminu D u dětí mladšího školního věku. Třetím cílem bylo zjistit jaké množství produktů s obsahem vitaminu D mají děti mladšího školního věku běžně ve stravě. Posledním cílem bylo zjistit kolik procent z doporučené denní dávky vitaminu D přijímají děti mladšího školního věku ze stravy. V praktické části se zabývám interpretací výsledků výzkumu pomocí textu a tabulek. Výzkumným souborem je 20 respondentů ve věku od 6 do 12 let. Sběr dat byl prováděn ve městě Písek a jeho okolí. Pro výzkum byla použita metoda kvalitativně-kvantitativní. Pro sběr dat byl použit dotazník a jídelníček. Pomocí dotazníku byl zjišťován počet produktů s obsahem vitaminu D, které zkonzumoval jednotlivý respondent za týden. V dotazníku byla také položena otázka, zda respondenti vitamin D suplementují. Pomocí jídelníčku bylo zjišťováno množství přijatého vitaminu D u jednotlivých respondentů ze stravy za týden. Sesbíraná data z jídelníčku byla následně vložena do programu Nutriservis, který vypočítal hodnoty vitaminu D v mikrogramech ze zadaných potravin. Z výsledných hodnot z programu jsem vypočítala celkový týdenní příjem vitaminu D a procentuální část z perorální doporučené týdenní dávky vitaminu D. V případě, že respondent suplementoval, jsem k týdenní dávce vitaminu D přijatého ze stravy přičetla hodnotu současné suplementace za týden a z této hodnoty jsem opět určovala procentuální zastoupení vitaminu D z perorální doporučené týdenní dávky. Z výsledných údajů, vycházejících z dotazníku, který se zabýval množstvím přijatých produktů s obsahem vitaminu D, vyplývá, že mezi nejoblíbenější produkty s obsahem vitaminu D patří mléko a mléčné výrobky. Méně časté, ale také významné zastoupení ve stravě respondentů měly žloutky a rostlinné oleje. Naopak játra zahrnují týdně do své stravy pouze 3 respondenti z 20 tázaných. Na základě vyhodnocení dat a získaných informací o vitaminu D lze říct, že suplementace má v tomto věkovém období velký význam. Tento údaj je podložen výslednými hodnotami, kdy bylo zjištěno, že žádný ze zkoumaných respondentů nesplnil bez současné suplementace požadovanou perorální týdenní dávku vitaminu D. Respondentů, kteří současně suplementují tento vitamin, bylo 8 z 20 tázaných. U těchto respondentů byla naplněna perorální doporučená týdenní dávka u 7 respondentů z 8 suplementujících. Z výsledků vyplývá, že je nutné zvýšit gramotnost dětí a rodičů zaměřenou na příjem D vitaminu.
|
|
|
Užití suplementace u amatérských kulturistů, fotbalistů a hráčů amerického fotbalu
ROHLÍK, Jiří
Cílem mé diplomové práce je v první části teoretické seznámení se suplementy v obecné rovině, zkoumání jejich vlivu na sportovní výkon a využívání těchto produktů v oblastech kopané, amerického fotbalu a kulturistiky. Další částí mé diplomové práce je část výzkumná, která se zabývá užíváním jednotlivých suplementů ve vybraných sportovních kategoriích. Teoretická část obsahuje obecné informace o suplementech, jejich využití z hlediska zvýšení výkonnosti a vlivu na zdraví uživatelů. Teoretická část se věnuje pouze vybraným suplementům, které jsou nejčastěji využívány ve sportovním odvětví. Teoretická část se přímo zabývá užíváním těchto látek u hráčů amerického fotbalu, kulturistů a hráčů kopané. Cílem mé výzkumné části bylo zjistit, jaké druhy suplementů probandi jednotlivých kategorií užívají, v jaké formě a v jakých časových intervalech. Výzkumná část byla prováděna prostřednictvím kvantitativního dotazníku. Osloveno bylo čtyřicet hráčů amerického fotbalu, čtyřicet kulturistů a čtyřicet hráčů kopané. Jednalo se vždy u muže ve věkovém rozmezí 18 - 50 let. Respondentům byl dotazník rozeslán v elektronické podobě. Dotazník byl určen aktivním hráčům či cvičencům, kteří danou aktivitu provozují v Jihočeském kraji, a to pouze na amatérské úrovni.
|
|
|
Analýza dietních zvyklostí běžců na lyžích a biatlonistů dorosteneckých a juniorských kategorií
Gräfová, Martina ; Červinka, Pavel (vedoucí práce) ; Kotlík, Kamil (oponent)
Název: Analýza dietních zvyklostí běžců na lyžích a biatlonistů dorosteneckých a juniorských kategorií. Cíle: V teoretické části diplomové práce jsou shrnuty informace o výživě vytrvalostních sportovců. V praktické části jsou analyzovány a hodnoceny stravovací zvyklosti českých běžců na lyžích a biatlonistů dorosteneckých a juniorských kategorií během přípravného období, se zaměřením se na skladbu potravin, poměr jednotlivých živin, užívání výživových doplňků a příjem tekutin. Metody: Výzkumu se zúčastnilo osmnáct mužů a třináct žen. Proveden byl formou dotazování na základě vyplněných formulářů s otevřenými otázkami. Dotazování bylo zaměřeno na informace o respondentech a respondentkách nezbytných pro uskutečnění výzkumu, na zkonzumovanou stravu, včetně tekutin, výživových doplňků, a pohybové aktivity po dobu dvou týdnů. Výsledky: Většina sportovců, zejména žen, přijímá nedostatečné množství energie z potravy v porovnání s odhadovaným energetickým výdejem. Většinu kalorií konzumují v druhé části dne, nejvíce k večeři. Z přijímaných makronutrientů je nedostatečné pouze množství sacharidů. Naopak množství proteinů je u většiny mužů i žen nad doporučeným množstvím. I přesto, že vytrvalostní sportovci a sportovkyně potřebují zejména v tréninkové dny vyšší příjem tekutin než běžné obyvatelstvo, většina...
|
|
|
Spotřeba potravinových doplňků u různých skupin klientů fitness centra
Tůmová, Olga ; Svačina, Štěpán (vedoucí práce) ; Vilikus, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá spotřebou potravinových doplňků u různých skupin klientů fitness centra. Práce je rozčleněna na část teoretickou a praktickou. Teoretická část práce je zaměřena na základy výživy, přičemž je popsán energetický příjem a výdej, makronutrienty (sacharidy, bílkoviny a tuky), mikronutrienty (vitaminy a minerály) a pitný režim. Následuje kapitola popisující základní suplementy nejčastěji užívané ve fitness. Praktická část byla zpracována pomocí dotazníkového šetření na sociálních sítích a ve fitness centru Kentoya, Praha 10. Cílem bylo prozkoumání nejčastěji užívaných doplňků stravy, zhodnocení znalostí hlavních účinků daných doplňků a zkušeností návštěvníků s dietami. Výsledky jsou zaznamenány do tabulek a grafů s následným porovnáním odpovědí na internetu a ve fitness centru Kentoya. Z výsledků vyplývá, že téměř 79 % návštěvníků fitness centra užívá potravinové doplňky, přičemž nejčastěji užívaným suplementem je proteinový nápoj. Přibližně 67 % návštěvníků drželo v životě nějakou dietu a bohužel nejčastěji využívaným zdrojem informací ohledně stravy je internet. Klíčová slova: fitness, potravinové doplňky, suplementy, výživa, pitný režim
|
|
|
Srovnávací analýza příloh celostátních deníků Salon, Kavárna, Orientace
Farná, Kateřina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Diplomová práce nazvaná Srovnávací analýza příloh celostátních deníků Salon, Kavárna a Orientace se zabývá analýzou suplementů deníků Právo (Salon), Mladá fronta DNES (Kavárna) a Lidové noviny (Orientace). Základní metodou je kvantitativní obsahová analýza příloh z vybraných měsíců v letech 2006-2008 doplněných o chronologickou analýzu vybraných příloh v letech 1998, 1999, 2000 a 2005. Práce sleduje hlavní charakteristiky a specifika těchto suplementů stejně jako jejich rozdíly. Zkoumá jejich obsahovou a grafickou koncepci, zařazení v mateřských denících, strukturu novinářských útvarů, témat a podtémat, jimž se přílohy věnovaly. Rovněž přibližuje historický vývoj suplementů, jejich autorskou základnu či internetové verze. Autorka práce se též zaměřila na scénu literárních a kulturních časopisů (Literární noviny, Host, Divoké víno, Revolver Revue, Tvar nebo A2), stručně uvedla profily domovských deníků a provedla sociologickou sondu mezi vysokoškolskými studenty týkající se jejich znalosti Salonu, Kavárny a Orientace.
|
host ::
RSS.